Zdroj:
Harper’s Baazar
Číslo:
4/1998
Datum:
duben 1999
Strana:
150
Autor:
Jitka Rákosniková
Foto:
Jaroslav Fišer, Martin Hykl
Když vás majitel restaurace se slzou v oku prosí, abyste jeho podnik nepropagovali, nebývá to zrovna běžné. Přesně to se ale stalo Harper’s Baazaru při pokusu domluvit fotografování v interiéru nejlepší pražské „číny“ s názvem Žlutá řeka, jejíž proud tvořený spoustou skvělého jídla protéká Prahou číslo 10, kousek od Botiče. Důvod je stejně zvláštní jako prozaický. Za pár let své vršovické existence si totiž Huang He vybudovala takovou pověst, že dostat se sem bez rezervace je zhola nemožné a partička čínských, velmi dobrou češtinou vládnoucích číšnic a číšníků má co dělat, aby nápor jídla chtivých zvládla. Položky menu sice nijak zvláště nevybočují z nabídky evropských čín, ale zkrátka a dobře mají tu dobrého kuchaře. Ba výborného. Když k tomu všemu připočtete ochotu personálu a zcela nepravděpodobný genius loci vytvářený šedou vršovickou hlavní tepnou, donedávna hrdě nesoucí jméno SNB, blízkosti vršovického nádraží a fotbalového stánku Bohemky, pochopíte, proč je pražská Žlutá řeka tak „in“. A pokud vám je vše snobské cizí, zajděte si sem prostě na skvělou čínu. Litovat můžete možná toho, že v Botiči už toho vršemi moc neulovíte, ale že se v téhle bývalé nádražní knajpě usídlil čínský drak, určitě ne.